nathalia: PK-NAPOJENÍ
"Hlavní je, aby ses u něj naučila rozeznat chvíle, kdy se opravdu necítí dobře a bojí se a kdy tě naopak zkouší a nechce pracovat." Mluvil na mě za ohradou kruhovky George. Přikývla jsem a odepla valachovi vodítko. Ten stál na místě a kokal na mě. "Co budeš dělat dneska?" "Napojení a skončím, nechci na něj hned tlačit ze začátku." Odpověděla jsem, načež mladík přikývl. Zvedla jsem levou ruku a v pravé svírala tušírkou, kterou jsem zatím mířila k zemi. "Tak Cartuzo, jdi krok!" Mlaskla jsem a ukázala směr, který jsem po něm chtěla. Zafrkal a pohodil hlavou. "Jdi!" Houkla jsem na něj a lehce mávla tušírkou. Tentokrát Cartuzo zahrabal a rozklusal se po obvodu kruhovky. "Kroook." Dala jsem tušírku k zemi a klesajcím hlasem na něj promluvila. Natočil na mě ucho a pak zpomalil. "Dooobře." Pochválila jsem ho a nechala ho obejít dvě kola v kruhovce. Chtěla jsem, aby se nejdříve trochu rozehřál, než ho nacválám a budu po něm chtít, aby cválal celkem dlouho. Poté jsem si tušírku dala do levé ruky, zvedla jí před Cartyho a zvedla pravou ruku. "Otoč.." Mlaskla jsem a podívala se valachovi na bok. Ten povyskočil předníma nohama, na zadních se otočil a rozklusal se. "Ty jsi ale mrška." Zasmála jsem se, když si vyhodil zadkem a mně došlo, že teĎ akorát vymejšlí. "Tak kroooook..." Sehnula jsem se ramenama domů a klesala hlasem. Když Cartuzor přešel do kroku, zůstala jsem v shnutí a opět na něj promluvila. "A stáááát!" Valášek se na mě podíval, ale šel dál. "Stát!" Houkla jsem na něj a tentokrát poslechl. "Šikovný. A krok!" Narovnala jsem a mlaskla. Vraník okamžitě vykročil a lehce pohodil hlavou. "Jde ti to s ním. Vypadá to, že dneska má dobrý den, asi ti bude vymýšlet." Zasmál se George a já se na něj lehce zamračila, ale pak jsem se zasmála. Po druhém kole jsem zvedla tušírku, ale zatím jsem s ní nemávala. "Klus!" Mlaskla jsem, načež Cartuzo naklusal. Jeho hříva poskakovala kvůli jeho svižnému klusu a chvílemi jí ještě víc rozkmital pohazováním hlavou. Po druhém kole jsem ho obrátila na druhou ruku a pak ho na každou ruku nechala nacválat. Při krokování jsem si rozmyslela jak budu postupovat. Po jednom kole jsem zvedla tušírku a mlaskla. "Tak pojď. Hop!" Carty zahrabal nohou a zašklebil se. "Cartuzo... Cválej!" Houpla jsem tušírkou a mlaskla. Vraník hodil zadkem a nacválal. "Ty jsi ale zlobidlo." Zasmála jsem se a mlaskla, aby cválal hezky pravidelně. Sledovala jsem jeho uši a občas jsem zkonrtrolovala jeho nohy, jestli cválá pravidelně. Najednou přešel do klusu. "Já ti řekla, že můžeš zpomalit? Cválej, šup!" Popohnala jsem ho a houpla tušírkou. JAkmile nacválal, začal zmenšovat kruh. "Mazej odemně..." Houpla jsem tuěírkou k jeho boku, načež se on srovnal zpět na velký kruh kolem mě. Zhruba po pár minutách začal natáčet ucho ke mně a olizovat se. Nechala jsem ho tedy přejít do kroku a zaujala neutrální postoj. Stoupla jsem si k němu zády a po chvilce čekání jsem uviděla vrannou hlavu vedle sebe. "Pašááák." Pochválila jsem ho a přejela mu rukou po hlavě. PAk jsem se rozešla dopředu a valášek mě následoval. Chvilku jsme takto chodili po kruhovce a následně jsem mu zapla vodítko a šla k Georgovi, tkerý nám otevřel kruhovku. "Šlo ti to s ním." Pochválil mě a pak mi dal k jeho výchově nějaké rady a vydali jsme se směr výběh.