Článek Procházky

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Procházky

01. 06. 2016 - 09:42

jasmine & mephisto: Mephisto kráčel vedle mě. Jakmile jsme byli venku dál od brány, zklidnil se a šel klidně vedle mě.
,,Stejně se ty tvé nálady až moc mění," usmála jsem se a projela rukou hřebci ve hřívě. Mephisto si jen odfrkl a sklonil hlavu k zemi, kdy jsem držela klidně vodítko a podívala se kolem nás. Venku bylo nádherně. Ptactvo kolem nás zpívalo a sluníčko jemně svítilo. Usmála jsem se a došla s hřebcem k jezeru. Mephisto zahrabal kopyty a sklopil uši. Sledoval mé pohyby a gesta - co kdyby mu jedno gesto řeklo, že může do vody, ale zatím jsem ho nepouštěla. Šla jsem k němu a ukázala na jeho prsa. Hřebec frkl a couvl o dva kroky.
,,Ano chlapče," usmála jsem se, pochválila ho a podrbala jej.
Šla jsem k jeho boku a ukázala na záď, kdy jsem pokývala prstem. Mephisto ustoupil zadníma a frkl si dlouze.
,,Vidíš ty můj ďáble," usmála jsem se a šla k vodě, kde bylo naše místo k sestupu. Mávla jsem rukou a popískla jemně. Mephisto zafrkal, zahrabal kopyty a pohodil si hlavou, kdy šel do vody a začal hrabat. Usmála jsem se a sedla si na kmen stromu, který tady táta s bratrem udělali pro nás Nechala jsem hřebci dlouhý vodítko, aby si zablbl a já ho jen sledovala a hlídala.
,,Mephisto!" pískla jsem a stoupla si, měli bychom jít domů. Hřebec se na mě podíval, stříhl ušima a pohodil hlavou, ale zase si zahrabal kopyty a nehodlal jít ven.
,,Ďáble...," podívala jsem se na něj a jemně na něj vyvinula tlak s vodítkem. Hřebec se ve vodě vzepjal a zase zahrabal kopyty. Sledovala jsem ho a natočila se k němu bokem, abych viděla na záď. Své oči jsem zaměřovala jen a jen na záď a slabiny. Hřebec si švihl ocasem a ustoupil zadkem. Pak jsem se mu dívala na míst za plecemi, kde se pobízí. Hřebec pofrkal, ale když jsem zase zatáhla za vodítko, hřebec za mnou vyšel ven s dlouhým odfrkem a hned sklonil hlavu. Povzdechla jsem si.
,,Zákeřňáku...," podrbala jsem ho na čele a povzdechla si.
Hřebec frkl a šel vedle mě cestou, která se před námi rýsovala. Mephisto sledoval naši cestu, která vedla lesem. Byl napjatý, frkal, zvedal hlavu a jeho nozdry se rozšiřovaly. Povzdechla jsem si a jen mu položila ruku na krk.
,,Klidni své hormony," podívala jsem se na hřebce, ale šla dál s ním. Mephisto stříhl ušima a já mu odepla vodítko a mrkla na hřebce.
,,Tak co... pamatuješ na naše hraní?" zazubila jsem se a vyběhla po cestě.
Hřebec za mnou vyletěl a pořehtal. Zmizela jsem mezi stromy a Mephisto zafrkal, vzepjal se a frkal. Dopadl předky na zem a zahrabal. Vyšla jsem zpoza stromů a pohladila ho.
,,Nás dva někdo vidět," ušklíbla jsem se, pohladila ho a připla vodítko. Šla jsem s ním dál a dala mu pamlsek.
,,Můj blázínku," usmála jsem se a položila si jednu ruku na jeho krk. Takhle jsme došli k bráně, kde jsem viděla stát dívku. Hřebec se napjal.... *více v péči*

03. 06. 2016 - 20:58

jasmine & stormy dream: Stormy stříhl ušima a rozšířily se mu nozdry. Frkl a zívl si, kdy ukázal zuby a já se jen pousmála.
,,Tak co ty můj bouřlivý sne, kam porazíme?" usmála jsem se a projela hřebci rukou ve hřívě.
Stormy frkl, stříhl ušima a já ho podrbala po krku. Hřebec si protáhl krk k nebi a položil hlavu k mému rameni, kdy jsem otevřela bránu a šla na polňačku. Nechala jsem bránu otevřenou, kdyby přišla některá z dívek. Protáhla jsem se a pohladila zrzka po čele. Stormy si odfrkl, stříhl ušima a kráčel vedle mě, kdy jsem ho vedla k lukám rovnou k jezeru, které bylo nedaleko. Mělo krásně modrou barvu. Hřebec vedle mě kráčel spokojeně s pofrkáním.
,,Dreame...," pomlaskla jsem a hřebčoun ke mně natáhl hlavu, kdy jsme došli k vodě a já si sedla na kmen. Pískla jsem a hřebec sklonil hlavu, kdy se začal pást. Povolila jsem mu vodítko a sledovala okolí. Hřebec frkl dlouze, zvedl hlavu a díval se se zájmem do lesa, kdy pofrkal.
,,Copak?" usmála jsem se a podrbala ho, když ke mně natáhl hlavu.
Podívala jsem se k lesu, odkud vyšel na louku jelen. Krásný a vysoký osmerák. Dívala jsem se na něj a hřebec pořehtal hrdelně. Tajil se mi dech a jelen se na nás podíval, ale viděl pořádně spíš jen hřebce a vítr šel jeho směrem k nám. Protáhla jsem se a dívala se na hřebce. Usmála jsem se, ale stejně po chvilce hřebec se pohnul k vodě a jelen odskákal pryč. Vrba se u jezera pěkně kroutila a já se o ni mohla dobře opřít. Hřebec si zahrabal kopytem ve vodě a byl na mělčině. Usmála jsem se, sledovala ho a mrkla se na hodinky.
,,Ještě že nemusím být v kanclu, zbláznila bych se," povzdechla jsem si a hřebec si dlouze souhlasně odfrkl, až jsem se zasmála.
,,Ty jsi můj kluk, viď," usmála jsem se, objala ho a nakonec se s ním rozešla směr stáj, ale vzala jsem to s ním po lesní cestě, která mě měla dovést k druhému vchodu do našeho areálu.